Bjerkandera adusta
Co byste měli vědět
Bjerkandera adusta je nejedlá polyporní houba, která má v mládí sametový, sněhobílý povrch klobouku, který se stárnutím stává hladkým a bělavým. Má také výrazné hnědé oblasti na povrchu pórů. Druh je široce rozšířen. Často se vyskytuje na tlejícím dřevě, jako jsou pařezy, kmeny, větve, zejména buku, břízy, dubu, topolu, vrby, plotové sloupky, všude tam, kde je dřevo k dispozici.
Mladé exempláře mají charakteristickou šedou až okrově hnědou barvu s bílým okrajem. Starší exempláře jsou tmavší a okraj se může také zbarvit. Póry na spodní straně jsou nejprve stříbrošedé, později kouřově šedé a při poškození zčernají.
Protože B. adusta produkuje enzymy, které mohou rozkládat polycyklické aromatické uhlovodíky, jako jsou například ty, které se používají v syntetických textilních barvivech, existuje výzkumný zájem o zkoumání této houby pro možné využití v bioremediaci. Výzkum těchto enzymů rozkládajících lignin, které produkuje B. adusta, jako je všestranná peroxidáza, se ve studiích ukázalo, že jsou schopny odbarvovat i syntetický melanin. Tato vlastnost může umožnit B. adusta využít k odbarvování melaninu v budoucích kosmetických aplikacích.
Výzkumníci z Japonska zjistili, že spory druhu B. adusta se může vyskytovat ve velkém množství ve slinách a na sliznicích člověka a způsobovat úporný kašel (10,13-15,18).
Počet synonym (89) ukazuje na značnou variabilitu druhu.
Kouřový polypor, kouřová závornatka, Grijze buisjeszwam (Nizozemsko), Angebrannter Rauchporling (Německo), Šedopórka osmahlá (Česká republika).
Identifikace houby
Čepice
Konzolovitý až policovitý (a obvykle bočně srostlý s ostatními kloboučky) nebo jen převrácený okraj nad rozprostřeným povrchem pórů - nebo někdy zcela chybí; půlkruhový až nepravidelný obrys; vypouklý až plochý; až asi 10 cm široký a 6 cm hluboký; sametový až jemně chlupatý, ve zralosti lysý; bělavý až šedavý, hnědý nebo hnědavý; někdy zónovaný; ve zralosti s hnědým až černým okrajem.
Povrch pórů
Šedá až černá; někdy tmavší černá modřina; 6-7 drobných hranatých pórů na mm; trubice hluboké až 2 mm.
Maso
Bělavý až slabě nahnědlý; tuhý a korkovitý nebo kožovitý.
Otisk výtrusů
Bílá.
Stanoviště
Saprobní na mrtvém dřevě listnáčů a vzácně i jehličnanů; způsobuje bílou hnilobu; jednoletá; objevuje se celoročně; rozšířená po celé Severní Americe.
Podobné druhy
Bjerkandera fumosa
Poměrně méně rozšířená, alespoň v Itálii, liší se tmavším zbarvením karpoforu, výtrusy jsou o něco menší, pórovitý povrch bělavý až krémový a póry o něco větší. Roste pouze na listnatých rostlinách.
-
Může mít také šedé póry, ale její póry jsou nepravidelně protáhlé a tělo plodnice je chlupaté.
-
Liší se bílým plodným povrchem místo šedého.
Taxonomie a etymologie
Poprvé ji vědecky popsal Carl Ludwig Willdenow v roce 1787 jako Boletus adustus.
V roce 1880 získal finský mykolog Petter Adolf Karsten její dnes uznávané vědecké jméno Bjerkandera adusta.
Specifické epiteton adusta znamená spálený; to pravděpodobně odkazuje na "popelavě šedou" barvu. Bjerkandera odkazuje na Clase Bjerkandera (1735-1795), luteránského pastora, meteorologa, botanika a entomologa, který studoval na univerzitě v Uppsale.
Synonyma
Boletus adustus Willd. 1787 (basionym)
Agaricus crispus (Pers.) E.H.L. Krause (1932)
Bjerkandera adusta f. carpinea (Sowerby) Donk
Bjerkandera adusta f. resupinata (Bourdot & Galzin) Domański Orloś & Skirg. 1967
Bjerkandera adusta f. solubilis (Velen.) Bondartsev 1953
Bjerkandera adusta f. tegumentosa (Velen.) Bondartsev 1953
Bjerkandera adusta f. zonatula (Quél.) Domański Orloś & Skirg. 1967
Bjerkandera isabellina (Schwein).) P. Kras. 1879
Bjerkandera scanica (Fr.) P. Kras. 1882
Boletus adustus var. crispus (Pers.) Pers. 1801
Boletus adustus Willd. var. adustus 1787
Boletus carpineus Sowerby 1799
Boletus concentricus Schumach. 1803
Boletus crispus Pers. 1799
Boletus fuscoporus J.J. Planer 1788
Boletus fuscoporus Planer 1788
Boletus isabellinus Schwein. 1822
Boletus pelleporus Bull. 1791
Boletus suberosus var. flabelliformis Batsch, 1789
Coriolus alabamensis Murrill 1907
Daedalea fennica (P. Kras.) P. Karst. 1906
Daedalea oudemansii var. fennica P. Kras. 1882
Daedalea solubilis Velen. 1926
Gloeoporus adustus (Willd.) Pilát 1937
Gloeoporus adustus (Willd.) Pilát f. adustus 1937
Gloeoporus adustus f. excavatus (Velen.) Pilát (1937)
Gloeoporus adustus f. excavavatus (Velen.) Pilát, 1937
Gloeoporus adustus f. solubilis (Velen.) Pilát, 1937
Gloeoporus adustus f. tegumentosus (Velen.) Pilát, 1937
Gloeoporus crispus (Pers.) G. Cunn. 1965
Grifola adusta (Willd.) Zmitr. & Malysheva 2006
Leptoporus adustus (Willd.) Quél. 1886
Leptoporus adustus (Willd.) Quél. f. adustus 1886
Leptoporus adustus f. resupinatus Bourdot & Galzin, 1928
Leptoporus adustus f. viridans Pilát 1936
Leptoporus adustus f. zonatulus Quél. 1886
Leptoporus albellus (Peck) Bourdot & L.Maire, 1920
Leptoporus albellus f. raduloides Pilát (1932)
Leptoporus crispus (Pers.) Quél., 1886
Leptoporus nigrellus Pat. 1903
Microporus gloeoporoides (Speg.) Kuntze, 1898
Microporus lindheimeri (Berk. & M.A.Curtis) Kuntze, 1898
Polyporus adustus (Willd.) Fr. f. adustus 1821
Polyporus adustus (Willd.) Fr. subsp. adustus
Polyporus adustus (Willd.) Fr. var. adustus
Polyporus adustus (Willd.) Fr. 1821
Polyporus adustus f. resupinata Bres. 1922
Polyporus adustus f. resupinatus Bres., 1922
Polyporus adustus subsp. carpineus (Sowerby) Fr., 1874
Polyporus adustus var. argenteus (Ehrenb.) Pers., 1825
Polyporus adustus var. ater Velen., 1922
Polyporus adustus var. carpineus (Sowerby) Fr. 1874
Polyporus adustus var. pelleporus (Bull.) Pers., 1825
Polyporus amesii Lloyd 1915
Polyporus atropileus Velen. 1925
Polyporus burtii Peck 1897
Polyporus carpineus (Sowerby) Fr. 1818
Polyporus cinerascens Velen. 1922
Polyporus crispus (Pers.) Fr. (1821)
Polyporus crispus (Pers.) Fr. (1821) f. crispus
Polyporus crispus f. resupinata Bres. (1922)
Polyporus curreyanus Berk. ex Cooke, 1886
Polyporus digitalis Berk., 1854
Polyporus dissitus Berk. & Broome, 1875
Polyporus excavatus Velen., 1922
Polyporus fumosogriseus Cooke & Ellis, 1881
Polyporus halesiae Berk. & M.A.Curtis, 1853
Polyporus isabellinus (Schwein.) Steud. 1824
Polyporus lindheimeri Berk. & M.A. Curtis (1872)
Polyporus macowanii Kalchbr., 1881
Polyporus macrosporus Britzelm., 1894
Polyporus murinus Rostk., 1838
Polyporus nigrellus (Pat.) Sacc. & D. Sacc. 1905
Polyporus ochraceocinereus Britzelm., 1895
Polyporus scanicus Fr., 1863
Polyporus secernibilis Berk., 1847
Polyporus subcinereus Berk., 1839
Polyporus tegumentosus Velen., 1925
Polystictus adustus (Willd).) Fr.
Polystictus adustus (Willd.) Gillot & Lucand, 1890
Polystictus alabamensis (Murrill) Sacc. & Trotter, 1912
Polystictus carpineus (Sowerby) Konrad, 1923
Polystictus gloeoporoides Speg., 1889
Polystictus ochraceostuppeus Lloyd, 1916
Polystictus puberulus Bres., 1920
Poria argentea Ehrenb., 1818
Poria carnosa Rostr. ex Sacc. & D. Sacc., 1905
Poria curreyana (Berk. ex Cooke) G. Cunn. 1947
Tyromyces adustus (Willd.) Pouzar, 1966
Zdroje:
Foto 1 - Autor: Mgr: Michel Langeveld (CC BY-SA 4.0 Mezinárodní)
Foto 2 - Autor: H: Michel Langeveld (CC BY-SA 4.0 Mezinárodní)
Foto 3 - Autor: Mgr: Michel Langeveld (CC BY-SA 4.0 Mezinárodní)
Foto 4 - Autor: Tromyrosy Tyromyrosy - Autor: Tromyrosy Tyromyrosy Michel Langeveld (CC BY-SA 4.0 International)
Foto 5 - Autor: T: Tomas P. (Public Domain)
