Cortinarius violaceus
Co byste měli vědět
Cortinarius violaceus je pravděpodobně nejvýraznějším druhem rodu. Má tmavě fialový, suchý, šupinatý až tomentózní klobouk s poněkud kovovým leskem. Blízké žábry jsou sytě fialové a třeň je obvykle široce kyjovitý, suchý a fialový, na bázi někdy namodralý, s rouškou, která se zdá být poněkud šedavá.
Dužnina je fialová s bílými skvrnami a vůně je odlišná od cedrového dřeva. Báze třeně při manipulaci často tmavne.
V Evropě se rozeznávají dva velmi podobné druhy, C. violaceus v lesích s tvrdým dřevem a C. hercynicus (Persoon) Brandrud v jehličnatých lesích. Druhý druh má mandlovité až elipsoidní výtrusy, které jsou užší než výtrusy prvního druhu.
Forma vyskytující se v západní části Severní Ameriky může představovat samostatný druh, ale to se musí teprve zjistit.
Jiné názvy: Fialová pavučinka, Fialová korta, Dunkelvioletter Schleierling (německy).
Identifikace hub
Ekologie
Mykorhizní s tvrdým dřevem nebo jehličnany; v západní části Severní Ameriky často uváděn výskyt ve starých jehličnatých lesích v blízkosti tlejících kmenů; roste jednotlivě, roztroušeně nebo hojně; opadává; v Severní Americe široce rozšířený.
Čepička
4-12 cm; vyklenutá, přechází v široce vyklenutou, téměř plochou nebo mírně zvoncovitou; suchá; hustě chlupatá, přechází v chlupatou nebo šupinatou; tmavě fialová, přechází v hnědofialovou a nakonec celkově tmavě hnědou barvu.
Žábry
Přichycený ke stonku; téměř oddálený; zpočátku tmavě fialový, postupně šedavý až načernalý a nakonec rezavě hnědý; v mládí pokrytý fialovou kortinou.
Stonek
6-16 cm dlouhý; až 2 cm tlustý; rovný nad zduřelou nebo kyjovitou bází; suchý; v mládí purpurový a jemně chlupatý, postupně purpurově šedý až téměř černý nebo hnědý, s leskem; suchý; dutý.
Flesh
Fialová až lila nebo purpurově šedá.
Zápach
Sladký a mírně vonný, nebo nevýrazný.
Otisk výtrusů
Hnědý rezavý.
Taxonomie a etymologie
Vědecky jej popsal v roce 1755 Carl Linnaeus, který jej nazval Agaricus violaceus, a v roce 1821 jej britský mykolog Samuel Frederick Gray (1766-1828) převedl do rodu Cortinarius.
Některé autority rozdělují Cortinarius violaceus na dva druhy: Cortinarius violaceus var. violaceus, který je mykorhizní s listnáči, a Cortinarius violaceus var. hercynicus, který tvoří mykorhizu s jehličnany. První z nich má mandlovité výtrusy, zatímco druhý se vyznačuje elipsoidními výtrusy.
Cortinarius violaceus je typovým druhem rodu Cortinarius, který je největším z rodů hub. Tím, že je tato pavučinec fialový, není zdaleka typický, protože většina druhů pavučinců má plavé, oranžové nebo hnědé zbarvení. Existují však i další "modré" pavučince, mezi něž patří např Cortinarius caerulescens.
Snad není třeba připomínat, že obecné jméno fialová pavučinka pochází z barvy všech částí této houby a navíc z jejího pavučinovitého částečného závoje neboli cortiny, která se rozprostírá mezi třeněm a okrajem klobouku a zakrývá tak dozrávající plodnice (žábry) houby. Podobně specifické epiteton violaceus přímo odkazuje na barvu těchto krásných hub.
Zdroje:
Foto 1 - Autor: Mgr: 2008-08-22_Cortinarius_violaceus_(L.)_Gray_18241.jpg: (CC BY-SA 3.0 Unported)
Foto 2 - Autor: M: Holger Krisp (CC BY 3.0 Nepodporováno)
Jimmie Veitch (jimmiev) (CC BY-SA 3.0 Nepodporováno)
Foto 4 - Autor: Mgr: Jerzy Opioła (CC BY-SA 4.0 International)
