Byssomerulius corium
Co byste měli vědět
Byssomerulius corium je běžný druh kůrovcovité houby z čeledi Irpicaceae. Běžně se vyskytuje na spodní straně větví listnatých dřevin i jehličnanů. Plodnice jsou zpočátku resupinátní s hladkým, bílým povrchem hymenia. Ve zralosti se okraj ohýbá a vyvíjí se v úzkou, protáhlou bílou čepičku, hymenium se stává merulioidním až téměř poroidním a krémově zbarveným. Měkké pletivo a většinou resupinátní plodnice odlišují tento druh od tvrdších druhů rodu Stereum, které vytvářejí zřetelné, vějířovité, imbrikované klobouky.
Jedná se o hojně rozšířenou houbu, která byla zaznamenána v Africe, Asii, Austrálii, Evropě a Spojených státech amerických.
Mycelium způsobuje bílou hnilobu. Houba může být poměrně velká, protože se může spojit několik plodnic. Kůry o délce 3 až 12 cm jsou pravidlem, ve vzácných případech mohou dosahovat délky až 30 cm.
Další názvy: Kůra síťovaná, Papierzwammetje (Nizozemsko), Dřevokaz papírovitý (Česká republika), Lederartiger Fältling (Německo), Mérule papyracée (Francie).
Identifikace houby
-
Plodnice
Plodnice jsou rozprostřené nebo rozprostřeně ohnuté, s ohnutým okrajem ve tvaru čepičky, 5-30 cm dlouhé, 2-4 cm široké, 0.5-6 mm tlustá, zpočátku jednoduchá, později se často spojuje, tenká, kožovitá, měkká, papírovitá, za sucha křehká. Horní plocha ohrnutých klobouků se sotva patrnou zonálností, hladká, jemně plstnatě chlupatá, bílá, bělavá, šedavá. Okraj je sterilní, ohnutý nebo připojený, bílý, růžově krémový.
-
Hymenofor
Vrásčitě skládaný, voskovitý, zpočátku bílý, později světle růžový, světle žlutý, světle oranžový, růžovooranžový, červenooranžový, načervenalý, někdy světle hnědý. Záhyby jsou 0.3 mm široké, mělké, do 1 mm hluboké, s proskočenými, soustředně uspořádanými, mají vzhled sítě, s hustotou buněk 2-3 na 1 mm.
-
Dužnina
Dužnina je 0.Tloušťka 7 mm, ohnuté čepičky 5 mm, bílé, světle bělavé.
-
Výtrusy
4-9 * 2-4.5 μm, podlouhle oválné nebo téměř válcovité, na jedné straně mírně zploštělé a ohnuté, s hladkým povrchem, s kapkou, bezbarvé.
-
Výtrusy
Bílá.
-
Stanoviště
Roste na padlých a suchých kmenech/větvích listnatých i jehličnatých stromů, především na dubech. Způsobuje bílou hnilobu dřeva. Stejně jako většina těchto hub se v létě ztrácí z dohledu, pokud není velmi vlhké léto. Od srpna začíná opět tvořit plodnice, které lze pozorovat až do konce dubna.
Podobné druhy
-
Někdy zcela resupinátní a pak podobný. Obvykle má různé odstíny šedooranžové barvy.
-
Má spodní stranu s členitými póry až plochými zuby (mikroskopicky: inkrustované cystidie).
-
Je severský druh na olši (Alnus).
-
Byssomerulius albostramineus
Vytváří pouze rozlité plodnice a dává přednost teplejší části roku.
-
Může být také podobný, ale má sterilní povrch klobouku často s růžovými odstíny a je téměř chlupatý, zejména na okraji. Má silnější dužninu a menší výtrusy.
Taxonomie a etymologie
V roce 1783 popsal tento druh francouzský přírodovědec Jean Baptiste Francois (Pierre) Bulliard a pojmenoval ho Auricularia papyrina.
V roce 1967 převedl estonský mykolog Erast Parmasto (1928-2012) tuto houbu do nového rodu a pojmenoval ji Byssomerulius corium.
Rodové jméno Byssomerulius pochází z latinského byssus, což znamená "jemná hedvábná tkanina". Specifický epiteton corium označující kůži nebo kožešinu, např. kůži, se vztahuje k opětovnému získání podoby kůže, kterou mají plodnice tohoto druhu.
Synonyma a odrůdy
-
Thelephora corium Pers., 1801
-
Auricularia papyrina Bull. (1789) var. papyrina
-
Auricularia papyrina Bulliard (1788), Herbier de la France, 9, tab. 402
-
Auricularia papyrina var. alba Bull. (1791)
-
Auricularia papyrina var. cinerea Bull. (1791)
-
Auricularia papyrina var. papyrina Bull. 1789
-
Auricularia papyrina var. rubra Bull. (1791)
-
Boletus purpurascens de Candolle (1815), Flore française ou description succincte de toutes les plantes qui croissent naturellement en France, Edn 3, 6, s. 41 (nom. illegit.)
-
Byssomerulius confluens (Schweinitz) Lindsey & Gilbertson (1978), Bibliotheca mycologica, 63, s. 80
-
Byssomerulius corium (Persoon) Parmasto (1967), Eesti NSV teaduste akadeemia toimetised. Bioloogiline seeria, 16(4), s. 383
-
Byssomerulius corium f. castaneus Parmasto (1967)
-
Byssomerulius corium var. corium (Pers.) Parmasto 1967
-
Byssomerulius corium var. halileensis Zmitr.
-
Byssomerulius sordidus (Berk. & M.A. Curtis ex Cooke) Hjortstam 1995
-
Cantharellus confluens (Schweinitz) Schweinitz (1832), Transactions of the American philosophical Society, series 2, 4(2), s. 153
-
Cladoderris platensis Speg., 1899
-
Cladoderris rickii Lloyd (1923), Mycological writings, 7, mycological notes n° 69, s. 1196
-
Meruliopsis corium (Persoon) Ginns (1976), Canadian journal of botany, 54(1-2), s. 126
-
Merulius aurantiacus Klotzsch (1836), in Berkeley, The english flora of sir J.E. Smith, fungi, 5(2), s. 128 (nom. illegit.)
-
Merulius chilensis Spegazzini (1924), Revista chilena de historia natural, 28, s. 26
-
Merulius confluens Schweinitz (1822), Schriften der naturforschenden Gesellschaft zu Leipzig, 1, s. 92
-
Merulius corium (Pers.) Fr. (1828) var. corium
-
Merulius corium (Persoon) Fries (1828), Elenchus fungorum, sistens commentarium in systema mycologicum, 1, s. 58
-
Merulius corium f. alutaceus Bres. (1901)
-
Merulius cubensis Burt (1917), Annals of the Missouri botanical Garden, 4, s. 326
-
Merulius deglubens (Berkeley) & M.A. Curtis) Burt (1917), Annals of the Missouri botanical Garden, 4, s. 325
-
Merulius dubiosus Bres. ex Rick, 1938
-
Merulius dubiosus var. coriaceus Rick (1960), Iheringia, série botânica, 7, s. 195
-
Merulius haedinus Berkeley & M.A. Curtis (1872), Grevillea, 1(5), s. 69
-
Merulius hirsutus Burt (1917), Annals of the Missouri botanical Garden, 4, s. 312
-
Merulius moelleri Bresadola & Hennings (1896), Hedwigia, 35(5), s. 285
-
Merulius papyrinus (Bull.) Quél. (1888) var. papyrinus
-
Merulius papyrinus (Bulliard) Quélet (1888), Flore mycologique de la France et des pays limitrophes, s. 32
-
Merulius papyrinus var. Caesius Quél. (1892)
-
Merulius pelliculosus Cooke (1891), Grevillea, 19(92), s. 109
-
Merulius sodiroi (Patouillard) Rick (1960), Iheringia, série botânica, 7, s. 194
-
Merulius sordidus Berk. & M.A. Curtis ex Cooke, Grevillea 19: 108 (1891)
-
Merulius stereoides Henn., 1901
-
Merulius ulmi Peck (1906), Bulletin of the New York state Museum, 105, s. 26
-
Phlebia blumenaviensis Hennings (1897), Hedwigia, 36(4), s. 198
-
Phlebia deglubens Berkeley & M.A. Curtis (1891), in Cooke, Grevillea, 20(93), s. 3
-
Phlebia sodiroi Patouillard (1892), Bulletin de la Société mycologique de France, 8(3), s. 116
-
Polyporus eriophorus Berk. & Broome, 1882
-
Polyporus purpurascens Persoon (1825), Mycologia europaea, seu complet omnium fungorum in variis europaeae regionibus detectorum enumeratio, 2, s. 60 (nom. illegit.)
-
Sesia aurantiaca Kuntze (1891), Revisio generum plantarum, 2, s. 870
-
Sesia confluens (Schweinitz) Kuntze (1891), Revisio generum plantarum, 2, s. 870
-
Sesia corium (Persoon) Kuntze (1891), Revisio generum plantarum, 2, s. 870
-
Sesia haedina (Berkeley & M.A. Curtis) Kuntze (1891), Revisio generum plantarum, 2, s. 870
-
Thelephora corium Persoon (1801), Synopsis methodica fungorum, s. 574 (Basionyme) Sanctionnement : Fries (1821)
-
Thelephora incarnata var. ß corium(Persoon) Persoon (1822), Mycologia europaea, seu complet omnium fungorum in variis europaeae regionibus detectorum enumeratio, 1, s. 131
-
Thelephora papyrina (Bulliard) de Candolle (1805), Flore française ou description succincte de toutes les plantes qui croissent naturellement en France, Edn 3, 2, s. 106
Zdroje:
Foto 1 - Autor: Frieso (Frieso) - Autor: Frieso (Frieso) - Autor: Ph: Valentin Hamon (CC BY-SA 4.0 International)
Foto 2 - Autor: Philosophia pluminium (Philosophia pluminium) pinonbistro (CC BY-SA 4.0 International)
Foto 3 - Autor: Phéliaeum, Phéliaeum, Phéliaeum: pinonbistro (CC BY-SA 4.0 International)
Foto 4 - Autor: M: pinonbistro (CC BY-SA 4.0 Mezinárodní)
pinonbistro (CC BY-SA 4.0 Mezinárodní)





