Parasola lactea
Co byste měli vědět
Parasola lactea je drobná efemérní a choulostivá houba, částečně samosprašná, jednotlivě až roztroušeně na půdě a listovém opadu (listy Laurus nobilis a Quercus). Tato parasola, dříve řazená do rodu Coprinus, je rozpoznatelná podle průsvitného, žlábkovitého, světle šedého klobouku se žlutavým až plavě hnědým diskem a volných žaber bez skvrn. Nejedlá houba. Parasola lactea patří do rodu Parasola a čeledi Psathyrellaceae.
Lze snadno zaměnit s jinými plstnatými klobouky kolovratek, ale často se jeví jako poměrně světlá ve srovnání s několika jinými.
Určování hub
Klobouk
1.5-3.5 cm široké v dospělosti, zprvu úzce vejčité až elipsoidní, rozšiřující se do vyklenutí, nakonec téměř rovné, disk někdy mírně prohloubený; okraj vroubkovaný, pak ohrnutý, nakonec rovný; povrch pruhovaně vroubkovaný až k disku, ten je plavě hnědý, občas rezavě hnědě zbarvený, jinde žebra světle šedohnědá; kontext blanitý, křehký; vůně a chuť nevýrazná
Žábronožka
Volné, blízké až subdistantní stáří, úzké, bledé, případně šedé až načernalé, neopadávající.
Stonek
2.5-6.5 cm dlouhý, 1-2 mm tlustý, kulatý, křehký, víceméně stejný, s výjimkou subbulbózní báze; povrch bledý, průsvitný, lysý; částečný závoj chybí.
Výtrusy
8.0-11.0 x 7.0-9.5 x 5.0-7.5 µm, srdčitý až jablkovitý až slabě hranatý při čelním pohledu, eliptický s excentrickým zárodečným pórem z profilu; hilový přívěsek nápadný; výtrusy hladké, tenkostěnné.
Výtrusy
Black.
Stanoviště
Samostatně, roztroušeně až hojně na travnatých plochách, zejména pod stromy, na narušené půdě a na rozkládající se dřevní štěpce; plodí na jaře, v létě a na podzim, po období vlhka.
Synonyma
Coprinus galericuliformis Losa ex Watling
Coprinus leiocephalus P.D. Orton
Parasola galericuliformis (Watling) Rudohlávek, Vilgalys & Chmelová
Parasola leiocephala (P.D. Orton) Rudohlávek, Vilgalys & Hopple
Pseudocoprinus lacteus A.H. Sm.
Zdroje: Václav Křížek, Václav Křížek, Václav Křížek:
Foto 1 - Autor: zaca (CC BY-SA 3.0 Nepodporováno)
Foto 2 - Autor: Zaca (CC BY-SA 3.0 Unported)
